Zaměření a obsah studia

Magisterský studijní obor etnologie v rámci studijního programu historických věd je dvouletým navazujícím studijním oborem, který je určen zájemcům s ukončeným bakalářským vzděláním historického, společenskovědního či humanitního zaměření (např. etnologie, sociální a kulturní antropologie, historie, sociologie, literární věda, filologické obory, politologie, či filosofie). Cílem magisterského studijního oboru etnologie je vychovávat odborníky, kteří dokážou aplikovat znalosti variability etnických, sociálních a kulturních formací v kontextu současného světa v kulturněhistorické perspektivě a nacházejí uplatnění jak v další oborové specializaci v akademické oblasti, tak ve státní správě, neziskových organizacích, kulturních a paměťových institucích či v soukromé sféře.

Studijní obor stojí v obecném plánu na základních povinných předmětech a dvou specializovaných modulech, z nichž si student na začátku studia volí jeden s tím, že si menší část povinně volitelných předmětů doplní z modulu druhého. Jde buď o sociokulturní antropologii, nebo zaměření na evropskou etnologii a folkloristiku. Toto odlišení vychází z rozdílných badatelských tradic ve středoevropském, resp. anglo-americkém kontextu, v kombinaci však umožní nejen jejich produktivní konfrontaci, ale i propojování nových konceptuálních přístupů a tématik.

Základními předměty představujícími konceptuální, respektive teoretickou osu oboru, je kurz Teorie etnologických a antropologických věd a dva navazující semináře věnující se současným otázkám sociokulturní antropologie, resp. evropské etnologie a folkloristiky. Ty jsou doplněny kurzem, který osvětluje Interdisciplinární přesahy antropologického a etnologického bádání. Metodologickou rovinu povinné části studijního plánu tvoří výuka Pokročilých technik etnografického terénního výzkumu a příslušná výzkumná Terénní praxe. Systematická pozornost je věnována vedení diplomových prací prostřednictvím tří Diplomních seminářů zaměřených postupně na design výzkumu, sběr dat, analýzu a interpretaci dat. Jako důležitý povinný prvek studia je dále zařazena reflexe základní oborové tradice v podobě kurzu Teorie etnicity a Kritická reflexe česk(oslovensk)é etnologické a antropologické tradice.

Studující si dále volí jeden ze dvou modulů, přičemž z druhého si vybírají dílčí část povinně volitelných kurzů. Přednášky spojené se seminární prací v obou modulech rozvíjejí dílčí tematické aspekty antropologických a etnologických/folkloristických bádání, které odrážejí badatelský potenciál pracoviště a představují perspektivní oblasti, v nichž se ústav bude nadále profilovat.

Modul sociokulturní antropologie se tak zaměřuje na urbánní antropologii, gender, politickou a ekonomickou antropologii, kulturní ekologii a orální narativitu.

Modul evropské etnologie a folkloristiky se zaměřuje na vernakulární a populární kulturu, otázku etnických menšin a migračních procesů, materiální kulturu a performativní rovinu kultury.

Studijní plán doplňují doporučené volitelné předměty nabízené převážně ve spolupráci s jinými pracovišti fakulty.

Profil absolventa

Absolvent disponuje komplexními znalostmi současných výkladových schémat etnologických a antropologických věd, dobře se orientuje v problematice sociální, kulturní, náboženské či jazykové rozmanitosti lidských společností. Má základní přehled o aktuálních výzkumných tématech sociokulturní antropologie a evropské etnologie/folkloristiky. Dále disponuje dobrými znalostmi problematiky současných etnických, náboženských a jazykových společenství, zvláště v evropském kontextu a zná odpovídající společenské, kulturní a historické souvislosti. Seznámil se – teoreticky i prakticky – s terénním výzkumem jako základním metodologickým nástrojem oboru a je schopen jej úspěšně realizovat.

Absolvent také ovládá základní dovednosti vědeckého bádání, dokáže aplikovat metodologické postupy sociokulturní antropologie, evropské etnologie a folkloristiky (ve vztahu k historickým vědám obecně). Je schopen srozumitelně vymezit výzkumné téma, formulovat relevantní výzkumné otázky, zvolit vhodné metody pro sběr dat a provést terénní výzkum, kriticky pracovat s dostupnou literaturou a logicky argumentovat. Absolvent oboru má zkušenosti s koncipováním grantových žádostí a je schopen tvořivé odborné i publicistické práce. Kromě toho dokáže aplikovat odbornou terminologii v překladu odborných cizojazyčných textů. Dokáže realizovat terénní výzkum a smysluplně interpretovat a publikovat  jeho výsledky. Na základě zkušenosti s terénním výzkumem se dovede rychle adaptovat v cizím kulturním prostředí a porozumět kulturní odlišnosti cizích kultur a subkultur.

Uplatnění absolventů

Kompetence získané během studia umožňují absolventům uplatnění v široké škále oblastí, od sféry akademické přes kulturní a paměťové instituce a neziskový sektor či vzdělávací instituce až po oblast médií. Absolventi oboru tak mohou jednak pokračovat ve studiu na doktorském stupni, ať již v rámci doktorského studia realizovaném Ústavem etnologie FF UK anebo v kterémkoli jiném antropologicky, etnologicky, sociologicky nebo historicky orientovaném doktorském programu. Absolventi však také disponují předpoklady k úspěšnému uplatnění v celé řadě dalších sfér jako je státní správa a samospráva, nevládní neziskové organizace, kulturní a paměťové instituce (muzea, galerie, archivy), či různé instituce vzdělávací a kulturní (školy, knihovny apod.). Absolventi s volbou prvního modulu studia (sociokulturní antropologie) se mohou uplatnit také jako experti v oblasti lidských práv, multikulturalismu, migrace či etnicity (především při podpůrných a integračních aktivitách ve vztahu k cizincům a různým sociálně znevýhodněným nebo vyloučeným skupinám). Díky své znalosti interkulturní komunikace a orientaci v problematice současného globalizovaného světa a etnické či migrační problematiky mají také předpoklady k úspěšnému uplatnění v mediální a kulturní sféře, například jako publicisté a překladatelé. Absolventi s volbou druhého modulu studia (Evropská etnologie a folkloristika) jsou vybaveni pro práci v širokém spektru odborných činností souvisejících se péčí o hmotné i nehmotné kulturní dědictví, především v orgánech státní správy, samosprávy a kulturních a paměťových institucí (na mezinárodní, národní, regionální i lokální úrovni) a dále v oblasti médií a public relations.