Zaměření a obsah studia

Tříletý studijní plán bakalářského studia oboru etnologie zahrnuje povinné přednášky a semináře z etnologických a antropologických věd (sociokulturní antropologie, evropská etnologie a folkloristika), přičemž roli jednotícího činitele hraje na prvním místě společný konceptuální aparát. Neméně významným spojovacím prvkem však je také „terénní“ složka studia, tedy důraz kladený na zisk „terénní zkušenosti“, tj. přípravu a realizaci etnografického terénního výzkumu, představujícího oborové specifikum antropologie i evropské etnologie, potažmo folkloristiky. Stejně tak jsou rozvíjeny vazby obou složek studia na angažované (profesní) diskurzy, které zajišťují prostřednictvím příslušných institucí zaměstnatelnost absolventů studia. To se týká jak aplikované antropologie, tak aplikované etnologie a folkloristiky, jejíž jádro spočívá v oblasti státní administrativou garantované péče o tradiční lidovou kulturu a folklor se silnými vazbami na muzeologii a muzejní práci.

Profilové předměty zahajuje předmět Úvod do etnologických a antropologických věd, který poskytne studujícím představu o konceptuálním aparátu oboru. Následující povinnou součástí plánu jsou dvě dvojice přehledových kurzů k dějinám oboru a úvodu do oboru, zvlášť pro sociokulturní antropologii a evropskou etnologii/folkloristiku. Vazba na dosavadní česká etnologická bádání je zdůrazněna předmětem Domácí etnologická tradice, který představí především její historický vývoj v kontextu současného bádání. Klíčový prvek etnografického terénního výzkumu je zastoupen jak seminárními předměty (Etnologický a antropologický terénní výzkum, Softwarová analýza kvalitativních dat), tak výzkumnou praxí (Terénní výzkum). Pro rozvíjení základních akademických dovedností slouží jednak Etnologický a antropologický proseminář a jednak předmět rozvíjející kompetenci v četbě a porozumění odborným etnologickým a antropologickým textům. Poslední částí povinného základu jsou pak předměty zaměřené na aplikovanou etnologii a antropologii (včetně odborné praxe a exkurze), které umožní studujícím získat potřebné dovednosti a znalosti pro uplatnění v praxi.

Další součástí studia jsou povinně volitelné předměty ve dvou skupinách (Sociokulturní antropologie a Evropská etnologie a folkloristika), ze kterých si studující volí tak, aby dosáhli alespoň minimálního počtu kreditů v každé ze dvou oblastí. Tyto předměty zahrnují konkrétní badatelské tradice, které rozvíjejí dosavadní teoretické poznatky studujících na konkrétních výzkumných tématech. Vzhledem k tomu, že většina těchto předmětů odráží vlastní badatelské zaměření kmenových pracovníků ústavu, jde o kombinaci přednášky s výzkumně zaměřenou seminární prací.

Ve skupině Sociokulturní antropologie se jedná o témata výzkumu rasy, etnicity a nacionalismu, migrace a multikulturalismu, antropologicky chápaného konceptu kultury, genderu, areálových přístupů a antropologie Romů.

Ve skupině Evropská etnologie a folkloristika se se jedná o tato témata: vernakulární kultura, folklor chápaný jako sociální jev i jako orální literatura, populární kultura, výzkum festivit, etnických menšin, hmotné kultury a dělnictva.

Doporučené volitelné předměty rozvíjejí některá další výzkumná témata ve specifičtějších badatelských problémech a jsou zajišťovány zčásti externími odborníky, dlouhodobě spolupracujícími s Ústavem etnologie.

Profil absolventa

Absolvent bakalářského studia disponuje znalostmi o hlavních teoretických a metodologických přístupech etnologických a antropologických věd a má i základní přehled o přístupech příbuzných historických věd. Dovede samostatně prezentovat a analyzovat základní problémové okruhy a klíčové koncepty sociokulturní antropologie, evropské etnologie a folkloristiky, včetně přehledu jejich dějin. Dále disponuje základními kompetencemi (odborné znalosti, komunikativní kompetence, prezentace a odborný písemný projev, schopnost organizace vlastního učení se, týmová spolupráce ad.) v oblasti sociokulturní antropologie, evropské etnologie a folkloristiky. Je schopen vypracovat odborný text z oblasti historických, humanitních i společenských věd i texty publicistického charakteru, umí analyticky a kriticky myslet a disponuje komunikačními a základními administrativními dovednostmi. Slovem i písmem dobře ovládá přinejmenším jeden světový jazyk. Je odborně vybaven k realizaci etnografického terénního výzkumu a sběru kvalitativních dat, včetně jejich softwarového zpracování, a je schopen provádět výzkum či sběr tohoto typu v prostředí soudobých komplexních společností s důrazem na Evropu. Díky antropologické a etnologické odborné přípravě je každý absolvent také připraven akceptovat jinakost etnických skupin, kultur, a komunikačních strategií, a je tak schopen přispívat k rozvíjení mezikulturního porozumění.

Během studia se studenti obou variant studia rovněž seznámili se světem mimouniverzitní praxe, především v oblasti vědeckých, kulturních a paměťových institucí a neziskového sektoru, a vyzkoušeli si praktické dovednosti z jednotlivých odvětví profesního uplatnění.

Jednooborové/dvouoborové studium

Během jednooborového studia absolvent získal zevrubné vědomosti o sociokulturní antropologii, evropské etnologii a folkloristice, orientuje se v hlavních konceptech etnologických a antropologických věd a je seznámen s tématy současného etnologického a antropologického bádání.

Absolvent dvouoborového studia má rovněž dobrý základní přehled o hlavních oblastech sociokulturní antropologie, evropské etnologie a folkloristiky; navíc získá znalosti o základních problémových okruzích, badatelských tématech a klíčových pojmech a konceptech sociokulturní antropologie, etnologie a folkloristiky s důrazem na etnologii a antropologii Evropy, a v praxi dále rozšiřuje výstupní profil získaný studiem dalšího studijního oboru. V kombinaci podle preferencí souvisejících s druhým oborem pak má větší volnost výběru specifických témat, o která si toto základní povědomí rozšíří. U tohoto typu studia je také kladen menší důraz na tematicky specifické badatelské oblasti, neboť tuto roli zde hraje specializace druhého oboru.

Uplatnění absolventů

Absolvent se uplatní ve všech profesích, které vyžadují schopnost třídit, zpracovávat a kriticky vyhodnocovat informace, především ty související s orientací v současném multikulturním globalizovaném světě a porozuměním etnickým a kulturním zvláštnostem mezilidské komunikace. Díky bytostně mezikulturní a empirické povaze etnologie nalezne absolvent uplatnění všude tam, kde se očekává schopnost transkulturní komunikace opřené o dobré znalosti různých etnických skupin a kultur (humanitární organizace zabývající se migrací a lidskými právy, žurnalistika, apod.), popřípadě v profesích zabývajících se lokálními, regionálními i národními aspekty každodenní kultury, s důrazem na tradiční lidovou kulturu Evropy (regionální neziskové organizace, národopisné a folklorní spolky, muzeologie).

Znalosti a dovednosti absolventovi umožňují působit jako specialista v kulturních a paměťových institucích zaměřených jak na ochranu tradiční lidové kultury a nehmotného kulturního dědictví, tak na soudobou kulturní produkci, orgánech státní a veřejné správy a územní samosprávy, a nevládních neziskových organizacích v oblasti multikulturní politiky, národnostních menšin a lidských práv. Uplatnění nachází zejména v 1) prezentaci a využívání nehmotného kulturního dědictví v oblasti folkloristiky/folklorismu, národopisu a široce chápané lidové kultury, 2) práci s etnickými skupinami, národnostními menšinami, subkulturami a kontrakulturami, 3) institucích řešících problematiku integračních a migračních procesů, interkulturní komunikace a multikulturní výchovy, 4) organizacích zaměřených na problematiku integrace sociálně vyloučených skupin nebo 5) muzejních a galerijních sbírkách specializovaných na lokální, regionální a národní kulturu 6) médiích v oblasti kultury, společnosti a vědy.