E-mail: jan.horsky@ff.cuni.cz

Kancelář: C319

Telefon: +420 221 619 622

Konzultační hodiny: úterý 13:00 – 14:00 (C319)

BADATELSKÉ ZAMĚŘENÍ

Psát svůj profil – s dovolením v ich-formě – je vhodnou příležitostí k utřídění si toho, co a jak jsem se kdy snažil zkoumat či o čem bádat (nejsou-li to příliš nadnesená slova).

Od přelomu 80. a 90. let se vlastně pohybuji stále v několika tematických polích. Zpětně viděno mne při jejich výběru patrně značně ovlivnilo rodinné zázemí, moji učitelé, zejména Robert Kvaček, Eduard Maur a Josef Petráň, a konečně pozdější společné pedagogické působení s mladšími kolegyněmi a kolegy (inspirativní pro mne z nich zejména je Daniela Tinková). Jedním z těchto tematických polí bylo a je agrární, poměrně záhy propojené s historickou demografií a dějinami rodiny [1996 – společně s M. Seligovou]. Dalším tematickým polem jsou šířeji, kulturnědějinně pojaté dějiny vědy a náboženství [2001; 2009; 2015a]. Třetím takovýmto polem je noetika historických věd. Konečně pak do pole čtvrtého jsem vstoupil postupně, namnoze v návaznosti na tři pole právě jmenovaná. Je jím hledání průniků mezi perspektivou dějepisu kultury a kulturní antropologie na straně jedné a evolučně antropologickými či biologickými pohledy na druhé straně.

V rámci (noetické) teorie historických (či obecně kulturních, humanitních) věd se opakovaně vracím k problematice role teorií a pojmů v nich [1997; 1999; 2009; 2014a; 2019b]. Nejde mi – rozumí se samo sebou – o proměnění historických věd na vědy teoretické a přesně (ve stylu Maxe Webera) pojmově pracující, nýbrž o to, v rámci širokého pole těchto věd mapovat a snad i trochu kultivovat jejich pojmoslovnou a teoretickou složku. Z této pozice se pak rovněž již opakovaně vyslovuji k narativistickým kritikám dějepisectví (historických věd) s tím, že – přes uznání nesporné oprávněnosti těchto kritik (např. Ankersmitova ražení) – není nutné (s oporou hledanou např. u Ricœura) rezignovat na (určitou) poznávací roli historických věd [2009; 2015a; 2017a]. Domnívám se totiž – v inspiraci Milošem Havelkou či Miroslavem Hrochem –, že je zapotřebí narativistickým kritikám dějepisectví čelit historickovědní kritikou narativistické teorie dějin [2015; 2017a; 2018a].

Souběžně s tím sleduji snahy o etnologizaci či antropologizaci dějepisectví [2004 – spolu se Z. R. Nešporem; 2014b] a o včlenění takto modelované historické vědy do širšího rámce etnologie či (obecné) antropologie. V rámci obecněantropologické perspektivy mne pak zajímají možné průniky mezi kulturněvědními a evolučněbiologickými či evolučněantropologickými analýzami. Rozhodně mi při tom nejde o to, jakýmkoli způsobem „naturalizovat“ metody kulturních a historických věd, nýbrž naopak bych chtěl využít možnosti nabídnout přírodovědné perspektivě ty výsledky interpretativních sémiotických či kulturně-dějinných analýz, které by ji mohly zaujmout [2009; 2015a; 2018b]. V tomto směru – inspirován biosémiotikou Antona Markoše – jsem se snažil vyslovit k možnosti hledání analogií mezi evolucí biologických druhů a evolucí (resp. difuzí) kultur [2017b]. Podobně mne zajímají jak širší kulturnědějinné, tak evolučněantropologické souvislosti demografického chování [2015b; 2017c – s J. Havlíčkem]. Konečně bych chtěl, zčásti v návaznosti na některé studie k dějinám přírodních věd [2001], podrobněji rozpracovávat analýzy lidské kognice v rámci badatelského pole, v němž se mohou prostupovat kulturnědějinné, antropologické či etnologické perspektivy s bádáním neuropsychologie [2019a – spolu s L. Martinec-Novákovou a V. Pokorným].

Mám za to, že historické vědy by měly být dovedností tlumočit kulturní obsahy minulosti dnešku, respektive v etnologické podobě tlumočit „nám“ kulturní obsahy, které sdílejí „druzí“. Dále pak, že historické vědy – již proto, že jsou historické – nesmí, přes veškerou dnešní inklinaci k mikroanalýzám a k dílčím případovým studiím, v posledku rezignovat na studium procesuality kulturních změn a na komparace světových kultur v jejich dějinné dynamičnosti. Konečně soudím, že se při tom historické vědy nemusejí bát spolupráce s přírodními vědami. Při ní se mohou lecčemu přiučit, zároveň ale mohou přírodovědné perspektivě nejednu inspiraci nabídnout.

VZDĚLÁNÍ A ZAMĚSTNÁNÍ

Jan Horský (nar. 1963) vystudoval historii na FF UK (1989). V tomto oboru rovněž získal Ph.D. (české dějiny). Habilitoval se jako docent sociální a kulturní antropologie (2010). V současné době působí v Ústavu etnologie FF UK a na FHS UK (kde je garantem doktorského studijního programu Obecná antropologie). V minulosti působil též na katedře historie Pedagogické fakulty UJEP v Ústí nad Labem, na katedře filosofie (katedře teorie a dějin přírodních věd) PřF UK a v Ústavu českých dějin FF UK.

VYUČOVANÉ PŘEDMĚTY

Bakalářské:

Úvod do etnologie I., Úvod do etnologie II., Kulturní souvislosti demografického chování, Dějiny a struktura lidské kognice

KLÍČOVÉ PUBLIKACE

Murin I., Horský J., Aláč J.2022. Demographic Change and Local Community Sustainability : Heritagization of Land Abandonment Symbols. In Sjölander-Lindqvist A., Murin I., Dove M., Anthropological Perspectives on Environmental Communication. Cham: Palgrave Macmillan, 2022, s. 127-148. ISBN 978-3-030-78039-5.

Horský J. 2021. Discussing the ‚Grandmother Hypothesis‘. Dějiny – teorie – kritika (History-Theory-Criticism.), 2021, vol. 18, s. 281-308. ISSN 1214-7249.

Velková A., Horský J. 2020. Influence of socio-economic status and household structure on the availability of grandmother care. Possibilities of research into the grandmother hypothesis in the Central-European historical family. Historický časopis, 2020, vol. 68, s. 769-796. ISSN 0018-2575.

Horský J. 2019. Kulturní a priori. In Horský J., Martinec Nováková L., Pokorný V., Antropologie smyslů. Praha: Togga a Fakulta humanitních studií UK, 2019, s. 13-29. ISBN 978-80-7476-162-1.

Horský J. 2017. Co si dnes počít s narativními kritikami dějepisectví? Historicko-vědní kritika narativních teorií dějepisu versus postnarativistický non-reprezentacionalismus. Dějiny – teorie – kritika (History-Theory-Criticism.), 2017, vol. 14, s. 335-353. ISSN 1214-7249.

HHorský J. 2017. Příspěvek historickovědního bádání k diskusi o analogii (evoluce) druhů a kultur. In Ovčáčková L., O původu kultury. Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce. Praha: Academia, 2017, s. 372-399. ISBN 978-80-200-2751-1.

Horský J 2018. Samostatný stát a ideály humanitní. Masarykova sekularizovaná reformace jako model řešení situace roku 1918. In Horský J., Hroch M., Sto let. Hodnota svobody, nebo cena za nezávislost?. Praha: Sociologické nakladatelství, 2018, s. 23-81. ISBN 978-80-7419-273-9.

Další publikace

Jan HORSKÝ, „Z vnějšku“ a „z nitra“. Hledání půdorysu obecné antropologie, in: Lidé města, roč. 23, 2021, č. 3, s. 305–329, ISSN 1212-8112.

Jan HORSKÝ, Cultures of Evidence, Jan Amos Comenius and Paradigms of Interpretation: A Discussion of Lenka Řezníková’s New Book, in: Acta Comeniana. International Review of Comenius Studies and Early Modern Intellectual History LVII, 2019, č. 33, s. 121–142, ISBN 978-80-7007-636-1, ISSN 0231-5955.

Jan HORSKÝ, Přemostění propasti mezi biologií a historií pomocí (hermeneutické) antropologie? Zamyšlení nad knihou Wolfganga Reinharda Geschichte als Anthropologie, in: Český časopis historický, roč. 116, 2018, č. 3, s. 827–852. ISSN 0862-6111.

Jan HORSKÝ, Komparace jako prostředek zvědečtění dějepisectví?, in: Dějiny – teorie – kritika, roč. 15, 2018, č. 2, s. 293–312. ISSN 1214-7249.

Jan HORSKÝ – Markéta SELIGOVÁ, Rodina našich předků, Lidové noviny, Praha, 143 s. ISBN 80-7106-195-6.

Jan HORSKÝ (vyd.), Kulturní a sociální skutečnost v dějezpytném myšlení. Příspěvky k dějinám českého dějepisectví doby Gollovy školy, Albis international, Ústí nad Labem, 462 s. ISBN 80-86067-42-4.

Jan HORSKÝ, Dějepisectví mezi vědou a vyprávěním. Úvahy o povaze, postupech a mezích historické vědy, Argo, Praha, 340 s.
ISBN 978-80-257-0124-9.

Jan HORSKÝ, Teorie a narace. K noetice historické vědy a teorii kulturního vývoje, Argo, Praha, 274 s. ISBN 978-80-257-1320-4.

Jan HORSKÝ – Lenka MARTINEC-NOVÁKOVÁ – Vít POKORNÝ (eds.), Antropologie smyslů, Togga, Praha, Edice Andrias, 263 s.
ISBN 978-80-7476-162-1. Můj text je zde na s. 9–20.

Jan HORSKÝ, Bedřich Mendl a noetika Maxe Webera, in: Bedřich Mendl profesor hospodářských dějin Univerzity Karlovy, 1892–1992, Velké osobnosti filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Acta Universitatis Carolinae, Phil. et His. 4 – 1994, Praha, s. 71–78. ISBN 80-7184-3040, ISSN 0567-8293.

Jan HORSKÝ, Moderní věda, rosenkruciánské myšlení a čeští evangelíci. Několik poznámek k českému vydání knihy Frances A. Yatesové,
in: Dějiny vědy a techniky XXXIV, s. 169–184. ISSN 0300-4414.

Jan HORSKÝ – Zdeněk R. NEŠPOR, Historická antropologie? Metodické problémy a paradoxy na pomezí dějepisectví, sociologie a sociální antropologie, in: Kuděj – Časopis pro kulturní dějiny, roč. 6, č. 1, s. 61–81. ISSN 1211-8109

Jan HORSKÝ, Pojem, in: Lucie STORCHOVÁ – et al., Koncepty a dějiny. Proměny pojmů v současné historické vědě, Scriptorium, Praha,
s. 51–60. ISBN 978-80-87271-87-2.

Jan HORSKÝ, „Cizí“ a „dějinné“. Hranice kultur versus kontinuita dějin, in: Český časopis historický, roč. 112, č. 4, s. 745–753.
ISSN 0862-6111.

Jan HORSKÝ, Omezování plodnosti jako příklad maladaptivního chování?, in: Historická demografie, roč. 39, č. 1, s. 51–73. ISSN 0323-0937.

Jan HORSKÝ, Co si dnes počít s narativními kritikami dějepisectví? Historicko-vědní kritika narativních teorií dějepisu versus post-narativistický non-reprezentacionalismus, in: Dějiny – teorie – kritika, roč. 14, č. 2, s. 335–353. ISSN 1214-7249.

Jan HORSKÝ, Příspěvek historickovědního bádání k diskusi o analogii (evoluce) druhů a kultur, in: Lenka OVČÁČKOVÁ (ed.) – et al., O původu kultury. Biologické, antropologické a historické koncepce kulturní evoluce, Academia, Praha, Edice Galileo, s. 372–399.
ISBN 978-80-200-2751-1.

Jan HORSKÝ – Jan HAVLÍČEK, Testování „hypotézy babiček“. Historicko-demografická perspektiva, in: Historická demografie, roč. 41, č. 2, s. 189–211. ISSN 9323-0937.

Jan HORSKÝ, Komparace jako prostředek zvědečtění dějepisectví?, in: Dějiny – teorie – kritika, roč. 15, č. 2, s. 293–312. ISSN 1214-7249.

Jan HORSKÝ, Přemostění propasti mezi biologií a historií pomocí (hermeneutické) antropologie? Zamyšlení nad knihou Wolfganga Reinharda Geschichte als Anthropologie, in: Český časopis historický, roč. 116, č. 3, s. 827–852. ISSN 0862-6111.

Jan HORSKÝ, Tradice, zkušenost, inovace: Náčrt možného vymezení pojmů (nejen) ve vztahu ke studiu evropského křesťanství, in: Národopisná revue, roč. 19, č. 2, s. 103–114. ISSN 0862-8351 (print) a 2570-9437 (on-line).